Úkazy na obloze (srpen 2018)

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ) a zaokrouhleny na celé hodiny.

Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min.

Údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

Datum Hodina Úkaz
4. 8. 2018 20 h Měsíc v poslední čtvrti (20:18)
5. 8. 2018 1 h Měsíc v konjunkci s planetkou (3) Juno (Měsíc 0,2° severně; zákryt pod naším obzorem)
6. 8. 2018 21 h Měsíc v konjunkci s ? Tau (Aldebaran 0,2° jižně; zákryt pod naším obzorem)
7. 8. 2018 15 h planetka (2) Pallas v konjunkci se Sluncem
9. 8. 2018 4 h Merkur v dolní konjunkci se Sluncem
10. 8. 2018 20 h Měsíc v přízemí (358 072 km)
11. 8. 2018 12 h Měsíc v novu (11:57); částečné zatmění Slunce u nás nepozorovatelné
13. 8. 2018 3 h maximum meteorického roje Perseid (ZHR 110)
14. 8. 2018 21 h Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 5,0° severně)
15. 8. 2018 20 h Měsíc v konjunkci s ? Vir (Spica 6,8° jižně; Měsíc v blízkosti Spiky a Jupiteru pozorovatelný 15. až 17. 8. večer nad jihozápadním obzorem)
17. 8. 2018 14 h Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Měsíc 3,8° severně; seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares a Saturnu na večerní obloze 17. až 21. 8.)
17. 8. 2018 19 h Venuše v největší východní elongaci (46° od Slunce)
18. 8. 2018 10 h Měsíc v první čtvrti (9:48)
19. 8. 2018 11 h Měsíc v konjunkci s ? Sco (Antares 8,7° jižně)
21. 8. 2018 11 h Měsíc v konjunkci se Saturnem (Měsíc 1,7° severně)
23. 8. 2018 6 h Slunce vstupuje do znamení Panny
23. 8. 2018 13 h Měsíc v odzemí (405 768 km)
23. 8. 2018 15 h Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsíc 6,1° severně)
26. 8. 2018 14 h Měsíc v úplňku (13:56)
26. 8. 2018 23 h Merkur v největší západní elongaci (18° od Slunce)

 

Viditelnost planet

Merkur koncem měsíce ráno nízko nad východním obzorem
Venuše večer nízko nad západním obzorem
Mars většinu noci kromě rána
Jupiter večer nad jihozápadním obzorem
Saturn v první polovině noci
Uran kromě večera po většinu noci
Neptun po celou noc

 


 

Mapa oblohy (červenec 2018)

Mapa odpovídá času pozorování:

začátek července okolo 23 h středoevropského času (SEČ)

polovina července okolo 22 h SEČ

konec července okolo 21 h SEČ.


 

Úkazy na obloze (červenec 2018)

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ) a zaokrouhleny na celé hodiny.

Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min.

Údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

Datum Hodina Úkaz
1. 7. 2018 1 h Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsíc 3,9° severně)
6. 7. 2018 10 h Měsíc v poslední čtvrti (9:50)
6. 7. 2018 19 h Země nejdále od Slunce (152,1 miliónu km)
10. 7. 2018 6 h Venuše v konjunkci s α Leo (Regulus 1,0° jižně; planeta pozorovatelná večer)
12. 7. 2018 7 h Merkur v největší východní elongaci (26° od Slunce)
12. 7. 2018 12 h trpasličí planeta (134 340) Pluto v opozici se Sluncem
13. 7. 2018 5 h Měsíc v novu (4:47); částečné zatmění Slunce u nás nepozorovatelné
13. 7. 2018 10 h Měsíc v přízemí (357 433 km)
15. 7. 2018 1 h Měsíc v konjunkci s Merkurem (Měsíc 1,2° severně)
15. 7. 2018 20 h Měsíc v konjunkci s α Leo (Regulus 0,9° jižně; na večerní obloze seskupení Měsíce, Venuše a Regulu)
16. 7. 2018 6 h Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 0,8° severně)
19. 7. 2018 19 h Měsíc v první čtvrti (21:52)
21. 7. 2018 5 h Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Měsíc 3,5° severně; seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares a Saturnu 20. až 25. 7.)
22. 7. 2018 23 h Slunce vstupuje do znamení Lva
23. 7. 2018 6 h Měsíc v konjunkci s α Sco (Antares 8,5° jižně)
25. 7. 2018 9 h Měsíc v konjunkci se Saturnem (Měsíc 1,5° severně)
27. 7. 2018 7 h Mars v opozici se Sluncem (velká opozice)
27. 7. 2018 8 h Měsíc v odzemí (406 228 km)
27. 7. 2018 20 h Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsíc 5,9° severně)
27. 7. 2018 22 h Měsíc v úplňku (22:20); úplné zatmění Měsíce u nás pozorovatelné
30. 7. 2018   maximum meteorického roje Jižních δ Akvarid (ZHR 25)
31. 7. 2018
9 h Mars nejblíže Zemi (57,6 miliónu km)

 

Viditelnost planet

Merkur nepozorovatelný
Venuše večer nízko nad západním obzorem
Mars kromě večera téměř po celou noc
Jupiter v první polovině noci
Saturn po většinu noci kromě rána
Uran ve druhé polovině noci
Neptun kromě večera po většinu noci

 


 

Východy a západy Slunce (červenec 2018)

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský).

Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ).

Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu).

Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

Slunce vstupuje do znamení Lva dne 22. 7. ve 22 h 01 min SEČ.
Dne 6. 7. v 18 h SEČ je Země od Slunce nejdále: 152,1 miliónu km.

ČERVENEC VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
1 N 3 55 12 3 51 20 12 129.
                          
2 P 3 56 12 4 2 20 12 129.
3 Ú 3 56 12 4 13 20 12 129.
4 S 3 57 12 4 24 20 11 128.
5 Č 3 58 12 4 35 20 11 128.
6 P 3 59 12 4 45 20 10 128.
7 S 3 59 12 4 55 20 10 128.
8 N 4 0 12 5 4 20 9 128.
                          
9 P 4 1 12 5 13 20 9 127.
10 Ú 4 2 12 5 22 20 8 127.
11 S 4 3 12 5 30 20 7 127.
12 Č 4 4 12 5 38 20 7 127.
13 P 4 5 12 5 45 20 6 126.
14 S 4 6 12 5 52 20 5 126.
15 N 4 7 12 5 59 20 4 126.
                          
16 P 4 8 12 6 5 20 3 126.
17 Ú 4 10 12 6 10 20 2 125.
18 S 4 11 12 6 15 20 1 125.
19 Č 4 12 12 6 19 20 0 125.
20 P 4 13 12 6 23 19 59 124.
21 S 4 14 12 6 26 19 58 124.
22 N 4 16 12 6 28 19 56 124.
                          
23 P 4 17 12 6 30 19 55 123.
24 Ú 4 18 12 6 31 19 54 123.
25 S 4 20 12 6 32 19 53 123.
26 Č 4 21 12 6 32 19 51 122.
27 P 4 22 12 6 32 19 50 122.
28 S 4 24 12 6 30 19 49 121.
29 N 4 25 12 6 29 19 47 121.
                          
30 P 4 26 12 6 26 19 46 121.
31 Ú 4 28 12 6 23 19 44 120.

 


 

Východy a západy Měsíce (červenec 2018)

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský).

Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ).

Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′.

Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

Poslední čtvrť: 6. července v 8 h 50 min SEČ
Nov: 13. července v 3 h 47 min SEČ
První čtvrt: 19. července ve 20 h 52 min SEČ
Úplněk: 27. července v 21 h 20 min SEČ

Přízemí: 13. července v 9 h SEČ, vzdálenost 357 433 km
Odzemí: 27. července v 7 h SEČ, vzdálenost 406 228 km

 

ČERVENEC VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
D
1. 22 12 6 54 17.2
               
2. 22 40 7 55 18.2
3. 23 5 8 58 19.2
4. 23 28 10 3 20.2
5. 23 50 11 9 21.2
6. ** ** 12 17 22.2
7. 0 13 13 27 23.2
8. 0 38 14 40 24.2
               
9. 1 7 15 55 25.2
10. 1 41 17 11 26.2
11. 2 24 18 24 27.2
12. 3 17 19 29 28.2
13. 4 22 20 25 29.2
14. 5 36 21 11 0.9
15. 6 55 21 47 1.9
               
16. 8 15 22 18 2.9
17. 9 33 22 45 3.9
18. 10 48 23 9 4.9
19. 12 1 23 33 5.9
20. 13 10 23 58 6.9
21. 14 18 ** ** 7.9
22. 15 23 0 25 8.9
               
23. 16 25 0 55 9.9
24. 17 23 1 30 10.9
25. 18 16 2 10 11.9
26. 19 2 2 57 12.9
27. 19 41 3 49 13.9
28. 20 15 4 47 14.9
29. 20 44 5 47 15.9
               
30. 21 10 6 50 16.9
31. 21 33 7 55 17.9

 


 

Vysvětlivky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas

Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2018 je to 25. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2018 28. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

OPOZICE

Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou směrovou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru směrová růžice nakloněna.

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost

Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady:

nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag

Hvězdářská ročenka

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2018 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

Zajímavé odkazy

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase): www.spaceweather.com

Obecné informace o Slunci v češtině: hvezdy.astro.cz/slunce

Stránky v češtině věnované Měsíci: moon.astronomy.cz

Stránka věnovaná sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině: solarsystem.nasa.gov

Stránka o sluneční soustavě v češtině: planety.astro.cz