Mapka oblohy (duben 2019)

Mapa odpovídá času pozorování v dubnu 2019 okolo 21-22 h středoevropského letního času (SELČ)


 

Úkazy (duben 2019)

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském letním čase (SELČ) a zaokrouhleny na celé hodiny.

Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min.

Údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

Datum Hodina Úkaz
1. 4. 2019 20 h Měsíc v odzemí (405 548 km)
5. 4. 2019 11 h Měsíc v novu (10:50))
9. 4. 2019 9 h Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 5,45° severně; seskupení Měsíce, hvězdokupy Plejády, Marsu a α Tau na večerní obloze)
9. 4. 2019 19 h Měsíc v konjunkci s α Tau (Aldebaran 1,67° jižně)
10. 4. 2019 3 h planetka (2) Pallas v opozici se Sluncem (+7,9 mag)
11. 4. 2019 22 h Merkur v největší západní elongaci (28° od Slunce)
12. 4. 2019 21h Měsíc v první čtvrti (21:05)
13. 4. 2019 2 h Měsíc v konjunkci s β Gem (Pollux 7,34° severně; konjunkce nastává nad naším obzorem v noci)
15 4. 2019 11 h Měsíc v konjunkci s α Leo (Regulus 1,91° jižně; konjunkce nastává nad naším obzorem v noci)
15. 4. 2019 14 h Mars v konjunkci s α Tau (Aldebaran 6,49° jižně; Mars v blízkosti α Tau na večerní obloze)
17. 4. 2019 0 h Měsíc v přízemí (364 225 km)
19. 4. 2019 0 h Měsíc v konjunkci s α Vir (Spica 6,85° jižně)
19. 4. 2019 13 h Měsíc v úplňku (13:12)
20. 4. 2019 11 h Slunce vstupuje do znamení Býka
22. 4. 2019 11h Měsíc v konjunkci s α Sco (Antares 7,29° jižně; 22. a 23. 4. ve druhé polovině noci seskupení Měsíce, α Sco a Jupiteru)
23. 4. 2019 1 h Uran v konjunkci se Sluncem
23. 4. 2019 2 h maximum meteorického roje Lyrid (ZHR 18)
23. 4. 2019 14 h Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Jupiter 1,12° jižně)
25. 4. 2019 17 h Měsíc v konjunkci se Saturnem (Saturn 0,80° severně; Měsíc v blízkosti Saturnu pozorovatelný 25. a 26. 4. ráno nad JV obzorem)
27. 4. 2019 0 h Měsíc v poslední čtvrti (0:18)
28. 4. 2019 0 h Měsíc v odzemí (404 545 km)

 

Viditelnost planet

Merkur nepozorovatelný
Venuše nepozorovatelná
Mars v první polovině noci
Jupiter ve druhé polovině noci
Saturn ráno nad jihovýchodním obzorem
Uran nepozorovatelný
Neptun nepozorovatelný

 


 

Východy a západy Slunce (březen 2019)

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský).

Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ).

Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu).

Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

Slunce vstupuje do znamení Berana dne 20. 3. ve 22 h 58 min SEČ.  Začátek astronomického jara. Jarní rovnodennost.

BŘEZEN VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
1 P 6 44 12 12 23 17 41 79.
2 S 6 42 12 12 11 17 43 80.
3 N 6 40 12 11 59 17 45 80.
                           
4 P 6 38 12 11 47 17 46 81.
5 Ú 6 36 12 11 33 17 48 82.
6 S 6 34 12 11 20 17 50 82.
7 Č 6 32 12 11   6 17 51 83.
8 P 6 30 12 10 52 17 53 84.
9 S 6 27 12 10 37 17 55 84.
10 N 6 25 12 10 22 17 56 85.
                           
11 P 6 23 12 10   6 17 58 85.
12 Ú 6 21 12   9 50 17 59 86.
13 S 6 19 12   9 34 18   1 87.
14 Č 6 17 12   9 18 18   3 87.
15 P 6 15 12   9 1 18   4 88.
16 S 6 12 12   8 44 18   6 88.
17 N 6 10 12   8 27 18   8 89.
                           
18 P 6 8 12   8 10 18   9 90.
19 Ú 6 6 12   7 52 18 11 90.
20 S 6 4 12   7 34 18 12 91.
21 Č 6 2 12   7 17 18 14 91.
22 P 5 59 12   6 59 18 15 92.
23 S 5 57 12   6 41 18 17 93.
24 N 5 55 12   6 23 18 19 93.
                           
25 P 5 53 12   6 4 18 20 94.
26 Ú 5 51 12   5 46 18 22 95.
27 S 5 49 12   5 28 18 23 95.
28 Č 5 46 12   5 10 18 25 96.
29 P 5 44 12   4 52 18 27 96.
30 S 5 42 12   4 34 18 28 97.
31 N 5 40 12   4 16 18 30 98.

 


 

Východy a západy Měsíce (březen 2019)

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský).

Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ).

Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′.

Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

Nov: 6. března v 17 h 03 min SEČ
První čtvrt: 14. března v 11 h 27 min SEČ
Úplněk: 21. března v 2 h 43 min SEČ
Poslední čtvrt: 28. března v 5 h 09 min SEČ

Odzemí: 4. března ve 12 h SEČ, vzdálenost 406 375 km
Přízemí: 19. března v 21 h SEČ, vzdálenost 359 387 km

 

BŘEZEN VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
D
1 P 4 3 12 33 24.1
2 S 4 49 13 26 25.1
3 N 5 29 14 25 26.1
                 
4 P 6 1 15 26 27.1
5 Ú 6 29 16 29 28.1
6 S 6 53 17 33 29.1
7 Č 7 15 18 38 0.3
8 P 7 35 19 43 1.3
9 S 7 56 20 49 2.3
10 N 8 17 21 57 3.3
                 
11 P 8 40 23   5 4.3
12 Ú 9 6 ** ** 5.3
13 S 9 38 0 15 6.3
14 Č 10 18 1 24 7.3
15 P 11   8 2 30 8.3
16 S 12   9 3 30 9.3
17 N 13 20 4 22 10.3
                 
18 P 14 39 5 5 11.3
19 Ú 16   2 5 40 12.3
20 S 17 25 6 11 13.3
21 Č 18 48 6 38 14.3
22 P 20   9 7 3 15.3
23 S 21 27 7 29 16.3
24 N 22 43 7 55 17.3
                 
25 P 23 54 8 25 18.3
26 Ú ** ** 9 0 19.3
27 S 0 59 9 39 20.3
28 Č 1 58 10 26 21.3
29 P 2 48 11 18 22.3
30 S 3 29 12 15 23.3
31 N 4 4 13 16 24.3

 


 

Vysvětlivky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas

Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2018 je to 25. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2018 28. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

OPOZICE

Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou směrovou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru směrová růžice nakloněna.

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost

Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady:

nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag

Hvězdářská ročenka

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2018 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

Zajímavé odkazy

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase): www.spaceweather.com

Obecné informace o Slunci v češtině: hvezdy.astro.cz/slunce

Stránky v češtině věnované Měsíci: moon.astronomy.cz

Stránka věnovaná sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině: solarsystem.nasa.gov

Stránka o sluneční soustavě v češtině: planety.astro.cz