Astronomické úkazy v květnu 2018

Mapka oblohy

Mapka odpovídá času pozorování:

začátek květena okolo 23 h středoevropského času (SEČ)

polovina května okolo 22 h SEČ

konec května okolo 21 h SEČ.


 Východy a západy Slunce

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský).

Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ).

Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu).

Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

Slunce vstupuje do znamení Blíženců dne 21. 5. v 3 h 15 min SEČ.

KVĚTEN VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
1. 4 37 11 57 6 19 18 115
2. 4 35 11 56 59 19 20 116
3. 4 33 11 56 52 19 22 116
4. 4 32 11 56 46 19 23 117
5. 4 30 11 56 41 19 25 117
6. 4 28 11 56 36 19 26 118
 
7. 4 26 11 56 32 19 28 118
8. 4 25 11 56 29 19 29 119
9. 4 23 11 56 26 19 31 119
10. 4 22 11 56 23 19 32 119
11. 4 20 11 56 22 19 33 120
12. 4 19 11 56 20 19 35 120
13. 4 17 11 56 20 19 36 121
 
14. 4 16 11 56 20 19 38 121
15. 4 14 11 56 20 19 39 122
16. 4 13 11 56 21 19 41 122
17. 4 12 11 56 23 19 42 122
18. 4 10 11 56 25 19 43 123
19. 4 9 11 56 28 19 45 123
20. 4 8 11 56 31 19 46 123
 
21. 4 7 11 56 35 19 47 124
22. 4 5 11 56 39 19 49 124
23. 4 4 11 56 44 19 50 125
24. 4 3 11 56 50 19 51 125
25. 4 2 11 56 55 19 52 125
26. 4 1 11 57 2 19 54 125
27. 4 0 11 57 8 19 55 126
 
28. 3 59 11 57 16 19 56 126
29. 3 58 11 57 23 19 57 126
30. 3 58 11 57 31 19 58 127
31. 3 57 11 57 40 19 59 127

 Východy a západy Měsíce

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský).

Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ).

Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′.

Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

Poslední čtvrť: 8. května ve 3 h 08 min SEČ
Nov: 15. května ve 12 h 47 min SEČ
První čtvrt: 22. května ve 4 h 48 min SEČ
Úplněk: 29. května v 15 h 19 min SEČ

Odzemí: 6. května ve 2 h SEČ, vzdálenost 404 420 km
Přízemí: 17. května ve 22 h SEČ, vzdálenost 363 796 km

KVĚTEN VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
d
1. 20 47 5 46 14.9
2. 21 50 6 18 15.9
3. 22 48 6 54 16.9
4. 23 40 7 36 17.9
5. ** ** 8 23 18.9
6. 0 25 9 16 19.9
 
7. 1 4 10 14 20.9
8. 1 37 11 15 21.9
9. 2 6 12 19 22.9
10. 2 32 13 25 23.9
11. 2 57 14 34 24.9
12. 3 20 15 45 25.9
13. 3 45 16 58 26.9
 
14. 4 11 18 14 27.9
15. 4 41 19 31 28.9
16. 5 17 20 47 0.5
17. 6 0 21 59 1.5
18. 6 53 23 2 2.5
19. 7 55 23 56 3.5
20. 9 5 ** ** 4.5
 
21. 10 19 0 39 5.5
22. 11 34 1 14 6.5
23. 12 47 1 44 7.5
24. 14 0 2 10 8.5
25. 15 11 2 34 9.5
26. 16 20 2 58 10.5
27. 17 29 3 22 11.5
 
28. 18 35 3 48 12.5
29. 19 39 4 18 13.5
30. 20 39 4 51 14.5
31. 21 34 5 31 15.5

 Viditelnost planet

Viditelnost planet sluneční soustavy.

Merkur nepozorovatelný
Venuše večer nad západním obzorem
Mars ráno nad jihovýchodním obzorem
Jupiter po celou noc
Saturn ve druhé polovině noci
Uran nepozorovatelný
Neptun nepozorovatelný

 Vybrané astronomické úkazy

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ) a zaokrouhleny na celé hodiny.

Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min.

Údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

KVĚTEN Hodina Úkaz
2. 5. 2018 10 h Měsíc v konjunkci s α Sco (Antares 8,4° jižně; seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares, Saturnu a Marsu na ranní obloze 1. – 6. 5.)
3. 5. 2018 0 h Venuše v konjunkci s α Tau (Aldebaran 6,4° jižně; planeta pozorovatelná večer)
4. 5. 2018 20 h Měsíc v konjunkci se Saturnem (Měsíc 1,2° severně)
6. 5. 2018   maximum meteorického roje η Akvarid (ZHR 50)
6. 5. 2018 2 h Měsíc v odzemí (404 420 km)
6. 5. 2018 9 h Měsíc v konjunkci s Marsem (Měsíc 2,0° severně)
8. 5. 2018 3 h Měsíc v poslední čtvrti (3:08)
9. 5. 2018 2 h Jupiter v opozici se Sluncem
10. 5. 2018 13 h Jupiter nejblíže Zemi (658,2 miliónu km)
15. 5. 2018 13 h Měsíc v novu (12:47)
17. 5. 2018 20 h Měsíc v konjunkci s Venuší (Měsíc 5,5° jižně)
17. 5. 2018 22 h Měsíc v přízemí (363 796 km)
21. 5. 2018 3 h Slunce vstupuje do znamení Blíženců
22. 5. 2018 3 h Měsíc v konjunkci s α Leo (Regulus 0,5° jižně; Měsíc v blízkosti Regulu pozorovatelný 21. 5. před půlnocí)
22. 5. 2018 5 h Měsíc v první čtvrti (4:48)
25. 5. 2018 23 h Měsíc v konjunkci s α Vir (Spica 6,6° jižně)
27. 5. 2018 20 h Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Měsíc 3,2° severně; seskupení Měsíce, Jupiteru, hvězdy Antares a Saturnu)
29. 5. 2018 15 h Měsíc v úplňku (15:19)
29. 5. 2018 15 h Měsíc v konjunkci s α Sco (Antares 8,6° jižně)

 



 

Poznámky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas

Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2018 je to 25. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2018 28. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

OPOZICE

Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou směrovou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru směrová růžice nakloněna.

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost

Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady:

nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag

 

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2018 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

Zajímavé odkazy

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase): www.spaceweather.com

Obecné informace o Slunci v češtině: hvezdy.astro.cz/slunce

Stránky v češtině věnované Měsíci: moon.astronomy.cz

Stránka věnovaná sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině: solarsystem.nasa.gov

Stránka o sluneční soustavě v češtině: planety.astro.cz



Statistical data collected by Statpress SEOlution (blogcraft).