Mapka oblohy (únor 2019)

Mapa odpovídá času pozorování v únoru 2019 mezi 19 – 20h středoevropského času (SEČ)


 

Úkazy (únor 2019)

Časové údaje jsou uváděny ve středoevropském čase (SEČ) a zaokrouhleny na celé hodiny.

Údaj 0 hodin znamená, že k úkazu došlo mezi 0 h 00 min až 0 h 30 min.

Údaj 24 značí, že úkaz nastal mezi 23 h 31 min až 24 h 00 min.

Datum Hodina Úkaz
2. 2. 2019 7 h Měsíc v konjunkci se Saturnem (Saturn 0,18° severně; zákryt nízko nad naším obzorem)
4. 2. 2019 22 h Měsíc v novu (22:03)
5. 2. 2019 10 h Měsíc v odzemí (406 559 km)
10. 2. 2019 23 h Měsíc v konjunkci s Marsem (Mars 6,14° severně; Měsíc v blízkosti Marsu a Uranu na večerní obloze)
12. 2. 2019 23 h Měsíc v první čtvrti (23:26)
13. 2. 2019 7 h Mars v konjunkci s Uranem (Mars 0,98° severně; nad naším obzorem za soumraku)
14. 2. 2019 5h Měsíc v konjunkci s alfa Tau (Aldebaran 0,87° jižně; Měsíc v blízkosti alfa Tau pozorovatelný před půlnocí 13. 2.)
17. 2. 2019 8 h Měsíc v konjunkci s beta Gem (Pollux 7,91° severně)
18. 2. 2019 12 h Venuše v konjunkci se Saturnem (Venuše 1,09° severně; planety pozorovatelné ráno)
19. 2. 2019 0 h Slunce vstupuje do znamení Ryb
19. 2. 2019 10 h Měsíc v přízemí (356 763 km)
19. 2. 2019 14 h Měsíc v konjunkci s alfa Leo (Regulus 1,71° jižně; Měsíc v blízkosti Regulu pozorovatelný na ranní i večerní obloze)
19. 2. 2019 17 h Měsíc v úplňku (16:53)
23. 2. 2019 2 h Měsíc v konjunkci s alfa Vir (Spica 7,09° jižně; konjunkce nastává nad naším obzorem v noci)
26. 2. 2019 15h Měsíc v konjunkci s alfa Sco (Antares 7,87° jižně; na ranní obloze 26. a 27. 2. seskupení Měsíce, alfa Sco a Jupiteru)
26. 2. 2019 12 h Měsíc v poslední čtvrti (12:27)
27. 2. 2019 2 h Merkur v největší východní elongaci (18° od Slunce)
27. 2. 2019 16 h Měsíc v konjunkci s Jupiterem (Jupiter 1,76° jižně)

 

Viditelnost planet

Merkur ve druhé polovině měsíce večer nad západním obzorem
Venuše ráno nad jihovýchodním obzorem
Mars v první polovině noci
Jupiter ráno nad jihovýchodním obzorem
Saturn ráno nízko nad jihovýchodním obzorem
Uran večer vysoko na jihozápadě a západě
Neptun nepozorovatelný

 


 

Východy a západy Slunce (únor 2019)

Okamžiky východu, průchodu (pravého poledne) a západu Slunce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský).

Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ).

Azimut se vztahuje k okamžiku západu Slunce, jedná se o astronomický azimut (0° je na jihu).

Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34′.

Slunce vstupuje do znamení Ryb dne 19. 2. v 0 h 4 min SEČ.

ÚNOR VÝCHOD
h min
PRŮCHOD
h min s
ZÁPAD
h min
AZIMUT
stupně
1 P 7 34 12 13 32 16 54 64.
2 S 7 33 12 13 39 16 55 64.
3 N 7 31 12 13 46 16 57 65.
                           
4 P 7 30 12 13 53 16 59 65.
5 Ú 7 28 12 13 58 17   0 66.
6 S 7 27 12 14   3 17   2 66.
7 Č 7 25 12 14   6 17   4 67.
8 P 7 23 12 14   9 17   6 67.
9 S 7 22 12 14 11 17   7 68.
10 N 7 20 12 14 13 17   9 68.
                           
11 P 7 18 12 14 13 17 11 69.
12 Ú 7 17 12 14 13 17 13 70.
13 S 7 15 12 14 12 17 14 70.
14 Č 7 13 12 14 10 17 16 71.
15 P 7 11 12 14   8 17 18 71.
16 S 7 9 12 14   5 17 19 72.
17 N 7 8 12 14   1 17 21 72.
                           
18 P 7 6 12 13 56 17 23 73.
19 Ú 7 4 12 13 51 17 25 73.
20 S 7 2 12 13 45 17 26 74.
21 Č 7 0 12 13 38 17 28 75.
22 P 6 58 12 13 31 17 30 75.
23 S 6 56 12 13 23 17 31 76.
24 N 6 54 12 13 14 17 33 76.
                           
25 P 6 52 12 13   5 17 35 77.
26 Ú 6 50 12 12 55 17 36 77.
27 S 6 48 12 12 45 17 38 78.
28 Č 6 46 12 12 34 17 40 79.

 


 

Východy a západy Měsíce (únor 2019)

Okamžiky východu a západu Měsíce jsou počítány pro 50. rovnoběžku a 15. poledník (středoevropský).

Časy jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ).

Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji měsíčního disku, vliv refrakce při obzoru je započítán hodnotou 34′.

Stáří Měsíce je počet dní od posledního novu.

Nov: 4. února ve 22 h 03 min SEČ
První čtvrt: 12. února ve 23 h 26 min SEČ
Úplněk: 19. února v 16 h 53 min SEČ
Poslední čtvrt: 26. února v 12 h 27 min SEČ

Odzemí: 5. února v 10 h SEČ, vzdálenost 406 559 km
Přízemí: 19. ledna v 10 h SEČ, vzdálenost 356 763 km

 

ÚNOR VÝCHOD
h min
ZÁPAD
h min
STÁŘÍ
D
1 P 5 14 13 48 25.9
2 S 6 6 14 37 26.9
3 N 6 50 15 33 27.9
                 
4 P 7 27 16 32 28.9
5 Ú 7 58 17 34 0.1
6 S 8 25 18 38 1.1
7 Č 8 48 19 42 2.1
8 P 9 10 20 46 3.1
9 S 9 30 21 51 4.1
10 N 9 50 22 57 5.1
                 
11 P 10 12 ** ** 6.1
12 Ú 10 36 0 5 7.1
13 S 11   5 1 15 8.1
14 Č 11 40 2 26 9.1
15 P 12 25 3 36 10.1
16 S 13 22 4 43 11.1
17 N 14 30 5 42 12.1
                 
18 P 15 48 6 31 13.1
19 Ú 17 11 7 12 14.1
20 S 18 36 7 45 15.1
21 Č 19 58 8 14 16.1
22 P 21 18 8 40 17.1
23 S 22 36 9 5 18.1
24 N 23 50 9 31 19.1
                 
25 P ** ** 9 58 20.1
26 Ú 1 1 10 29 21.1
27 S 2 8 11   4 22.1
28 Č 3 9 11 45 23.1

 


 

Vysvětlivky

UT = světový čas (zkratka z angl. Universal Time)

Je základním časem pro všechna odborná astronomická pozorování, ve světovém čase se obvykle rovněž uvádějí časové údaje v kosmonautice a dalších oborech. Světový čas je místní střední sluneční čas greenwichského poledníku. Občas se proto také používá zkratka GMT (Greenwich Meridian Time).

Platí tyto vztahy:

SEČ = UT + 1 hodina
SELČ = UT + 2 hodiny (neboli SEČ + 1 hodina)

SEČ = středoevropský čas

Je to čas, který v České republice používáme v běžném občanském životě a který platí současně ve většině evropských států.

SELČ = středoevropský letní čas

SELČ je o hodinu napřed proti SEČ, platí tedy: SELČ = SEČ + 1

Tento čas je u nás zaváděn v jarním a letním období. Stalo se tak v letech 1916-1918, dále pak v letech 1940-1949 a od roku 1979 je u nás zaváděn každoročně. V současnosti se SELČ zavádí poslední březnovou neděli (v roce 2018 je to 25. března), kdy se ve 2 h SEČ hodiny posunou na 3 h SELČ. SELČ končí poslední říjnovou nedělí (v roce 2018 28. října), kdy se ve 3 h SELČ posunou hodiny na 2 h SEČ. Ke změně u nás dochází v témže datu jako ve většině ostatních evropských států.

KONJUNKCE

Vzájemné přiblížení dvou těles na obloze, tělesa na nebeské sféře leží na severojižní spojnici.

Dolní konjunkce se Sluncem

Nastává u planety Venuše nebo Merkuru v případě, že planeta je nejblíž spojnici Slunce-Země, a to mezi Sluncem a Zemí. Při pohledu ze Země mizí v té době v jasu Slunce. Slovo „dolní“ neznamená, že planeta přitom prochází pod Sluncem, značí jen to, že je blíž než Slunce.

Horní konjunkce se Sluncem

Nastává, jestliže planeta Venuše nebo Merkur prochází „za Sluncem“ a ztrácí se v jeho záři. Přesněji řečeno, leží nejblíže spojnici Slunce-Země, a to dál než Slunce od nás. Také zde slovo „horní“ znamená větší vzdálenost, ne polohu na obloze vůči Slunci.

OPOZICE

Dvě tělesa v opozici jsou na protilehlých místech oblohy. V opozici se Sluncem je Měsíc v úplňku. V době opozice se Sluncem jsou planety vidět většinu noci nebo celou noc.

SMĚRY NA OBLOZE

Odpovídají světovým stranám a vytvářejí známou směrovou růžici jako na zeměpisných mapách, ale protože nebeskou klenbu vidíme z podhledu, je na obloze (i na mapách oblohy) východ vlevo a západ vpravo. Směr k severu ukazuje ke hvězdě Severce (Polárce), proto je u východního a západního obzoru směrová růžice nakloněna.

VZDÁLENOSTI NA NEBESKÉ KLENBĚ

Lze je nejlépe vyjádřit v úhlové míře, tedy ve stupních. Kotouč Měsíce má průměr přibližně půl stupně. Stupeň dělíme na 60 úhlových minut, každá úhlová minuta má 60 úhlových vteřin.

MAGNITUDA neboli hvězdná velikost

Magnituda je veličina vystihující jasnost hvězdy nebo jiného objektu na obloze. Značí se symbolem mag. Nazývá se také „hvězdná velikost“. To je ale poněkud matoucí, protože přímo nesouvisí s průměry hvězd. Jde o logaritmickou stupnici volenou tak, že hvězdy lišící se jasností o 5 mag osvětlují zemský povrch v poměru 100 : 1. Hvězda 1. magnitudy dává osvětlení miliontiny luxu, 6. magnitudy stomiliontiny luxu (jeví se tedy stokrát méně jasná). Velké jasnosti označujeme záporně.

Díky lepší přístrojové technice nalézáme stále slabší hvězdy. Proto stupnice stále roste k větším číslům (tedy ke slabším hvězdám).

Příklady:

nejslabší hvězdy dnes pozorovatelné největšími dalekohledy s tzv. CCD detektory až 30 mag
nejslabší hvězdy ještě viditelné pouhým okem až 6 mag
hvězda Polárka 1,97 mag
nejjasnější hvězda oblohy Sírius -1,44 mag
planeta Venuše až -4,7 mag
Slunce -26,7 mag

Hvězdářská ročenka

Údaje uvedené na této stránce jsou převzaty z Hvězdářské ročenky 2018 vydané Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy, p. o.

Zajímají-li Vás polohy, východy a západy planet, Slunce a Měsíce pro libovolné datum (rozmezí let 1900-2060) a pro libovolné místo na Zemi, doporučujeme Kleťskou astronomickou ročenku.

Podrobnější informace, komentáře a články k některým událostem naleznete například na stránkách České astronomické společnosti.

Zajímavé odkazy

Nejčerstvější informace o Slunci a sluneční aktivitě (včetně snímků Slunce v reálném čase): www.spaceweather.com

Obecné informace o Slunci v češtině: hvezdy.astro.cz/slunce

Stránky v češtině věnované Měsíci: moon.astronomy.cz

Stránka věnovaná sluneční soustavě (včetně nejnovějších údajů) v angličtině: solarsystem.nasa.gov

Stránka o sluneční soustavě v češtině: planety.astro.cz